Věda a víra: Případ Galileo

úterý 26. duben 2016 07:22

V několika zamyšleních se budeme věnovat vztahu mezi VĚDOU a VÍROU. Začneme u případu Galilea, kdy se věda a víra dostala do jednoho velkého sporu. O co šlo a kdo pochybil?

Velcí řečtí filosofové starověku Aristoteles a Platon v popisu světa zastávali geocentrickou představu o uspořádání vesmíru. Když církev začala interpretovat Bibli a svět také pomocí řecké filosofie, přijala nejen jejich logiku ale i tuto představu, neboť korespondovala s běžnými výroky Bible. Běžné pozorování to potvrzovalo: „Země je střed, Slunce a ostatní planety kolem ní obíhají“.

Ve středověku však začali mít astronomové o tomto uspořádání pochybnosti. Galileo, který na počátku 17. století poprvé použil k pozorování nebeských těles dalekohled, prosazoval heliocentrickým model: Slunce je středem, Země obíhá kolem Slunce a otáčí se kolem vlastní osy."

Církev tuto možnost připouštěla, kardinál Bellarmino tehdy Galileovi řekl: V tom případě by Církev musela přehodnotit některé výklady biblických textů." Radil považovat heliocentrismus zatím pouze za hypotézu, nikoliv planet, než Galileovy. Bylo to tím, že Galileo používal pro výpočty tehdy přijeté „dokonalé křivky", jakým byl kruh. Až přijetím Keplerových vzorců, kdy se planety pohybují po elipsách a Slunce je v jejich ohnisku, přineslo přesnější vysvětlení pohybu planet v heliocentrickém modelu.

Církve tehdy Galilea odsoudila k domácímu vězení. Výrok „a přece se točí“, který je přičítán Galileovi, je s velkou pravděpodobností spíše legendární interpretací historie.

Když shrneme spor Galileo versus Církev, můžeme povědět, že ačkoliv si církev byla vědoma možnosti jiné vědecké intepretace Bible, překročila svoji pravomoc a vyslovila se i ve věcech, které ji nepříslušely. Na její obranu lze však říci, že Galileo sice měl pravdu, ale předložil mylné důkazy, a tak by i z dnešního vědeckého hlediska nutnosti důkazu neuspěl. Nedostatečně prokázané představy jsou pouze hypotézy, a toto církev na Galileovi požadovala.

Církev si zároveň uvědomila, že existuje nejen Bible, ale i svět, který byl stvořen Bohem. Pokud se výklady Bible a vědecké poznatky o světě dostávají do konfliktu, může být chyba buď na straně vědy, pokud k vědeckým poznatkům přistupuje ideologicky, nebo také na straně víry, pokud si neuvědomuje, že Bible není kniha o přirodovědě, ale o spáse člověka.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora