Svázanost islámu - Mohamed

čtvrtek 11. únor 2016 07:15

Islám je snad dnes nejvíce skloňované slovo na veřejnosti. Je proto na místě se zamyslet nad tím, čím je islám z pohledu křesťanské víry i praktické zkušenosti. Dnes bych se věnoval osobě Mohameda, který stojí za jeho vznikem.

Narodil se okolo roku 570 a ve 25 letech se dal do služeb karavany vdovy Chadidže, kterou si později vzal za ženu. Žil ve světě arabského polyteismu a zlom v jeho životě nastal v jeho 40 letech, kdy měl zjevení údajného archanděla Gabriela, který ho ustanovoval za proroka Alláhova. Na základě zjevení, která se opakovala, začal kázat svým krajanům v Mekce. Jeho soukmenovci mu však nevěřili, považovali spíše jeho extatické stavy za posedlost. To trvalo do roku 622, kdy ho obyvatelé Mekky přestávali trpět a tak musel odejít do Mediny.

Tam se situace změnila, z Mohameda se stal nejen náboženský, ale i politický vůdce. Tady taky pramení spjatost náboženství a politiky v islámu. Pro Mohamedovy náboženské představy je důležité vědět, že často přicházel do styku s židovskými kmeny i s různými křesťany. Korán obsahuje mnoho textů, které vycházejí z těchto náboženství, ve skutečnosti Bibli výrazně překrucuje.

Jak si vysvětlit Mohamedova vidění a jeho přístup k tomu, v co věřili židé a křesťané. Domnívám se, že není jiné odpovědi, než posedlost. Nebyl to anděl, ale démon, kdo se mu zjevil. O tomto démonickém vlivu by svědčily další dva charakteristické rysy jeho života: násilí a sexuální náruživost.

Medinské období bylo prakticky celé vyplněno násilím a likvidací odpůrců. Židovské kmeny, které se mu tam nechtěly podřídit, nechal prostě vyvraždit. Nenechme se mýlit „mírumilovnými“ texty v Koránu, ty většinou pochází z jeho prvního období v Mekce. Pozdější Medinské období je naopak plné vyhrůžek a ospravedlňování násilí. Snad jen na dokreslení Mohamedova smýšlení, zacitujme jeho vlastní slova: „Kdo pije víno, toho zbičujete. Bude-li znovu pít, opět jej zbičujte. Nepřestane-li potom, zabijte jej.“ „Kdo změní své náboženství, toho usmrť!“

Charakteristickým znakem pro posedlost je také sexuální smyslnost. Ta je z života Mohameda velice známá, neváhal si vzít za ženu či otrokyni, kterákoliv mu na oči přišla. Nechme však zaznít samotná Mohamedova slova: „Přišel ke mně Gabriel s nádobou, z níž jsem pojedl, i byla mi dána plodivá síla čtyřiceti mužů.“ Mohamed také prohlašuje: „Co obzvláště miluji v pozemském životě, jsou libé vůně a ženy.“ O Mohamedových sexuálních fantaziích také vypovídá Koránem zaslíbená rajská odměna v podobě rozkoší s huriskami. Islámká tradice dokonce zaslibuje 72 panenských hurisek těm, kdo obětují svůj život pro islám.

Důsledky posedlosti jsou dnes psychiatry dobře popsány. Násilí a sexuální neovladatelnost k nim patří nejčastěji. Toto můžeme také pozorovat na chování muslimů dnes. Konflikty řeší násilím, sexualitu tím, že se ženy musí důsledně zahalovat a být podřízeny muži. Chceme-li pochopit islám, předvídat jednání muslimů v konfliktních situacích, není jiné cesty, než rozumět tomu, kdo byl Mohamed.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora