Je ateismus alternativou?

čtvrtek 4. únor 2016 08:30

V naší české společnosti se mnozí dívají na náboženství kriticky, opatrní jsou dokonce i ve vztahu ke Katolické církvi. Je však ateismus alternativou, nebo je to spíše výmluva, chiméra potřebná k odůvodnění vlastní pohodlnosti v otázkách víry?

Mnozí se zarputilostí odmítají existenci Boha jen proto, aby nemuseli od základu změnit svůj život. Pokud je totiž Bůh, pokud je absolutně dobrý a pokud nechce nic než dobro, pak je také zhola nemožné lhát, rozbíjet manželství, brát drogy, podvádět druhé a sebe sama pokládat za pupek světa. Důvodem k neexistenci Boha je u nich morální stav jejich života.

Mnoho lidí se zase prohlašuje za ateisty, neboť si myslí, že tím budou více „cool“. Sami sobě jsou Bohem a myslí si, že mohou určovat, co je dobré a co zlé. Takoví lidé staví své EGO do středu světa. Egoisté jsou logicky ateisté - je jasné, že se do jejich představ světa nevejde žádná bytost, která je větší, krásnější, moudřejší, světější nebo úctyhodnější než jsou oni sami.

Skupiny, které jsem zmínil, jsou ve vztahu k Bohu většinou pasivní, nezřídka se po čase opět přikloní k víře, k Bohu, zvláště, když se dostávají do nějakých nesnází. Boha odmítají jen tehdy, pokud by to zasahovalo do jejich života. Musíme však přiznat, že existují i takoví, kteří se druhé snaží zarytě přesvědčit o neexistenci Boha. Nazveme je „militantní“ ateisté. Ti se vyznačují neobyčejnou schopností manipulace. Tvrdí například, že „věda žádného Boha nedokázala“. Jenže to není nic divného, pokud by věda nějakého „boha“ dokázala, nebyl by Bohem, ale modlou. Přírodní vědy totiž ze své podstaty mohou zkoumat jen věci materiální. Pokud existuje skutečný Bůh, musí to být Bůh, který existuje mimo prostor a čas, neboť on je stvořil.

Potom jsou to manipulátoři s historií. Nejčastěji útočí na církev, jakých se v minulosti dopustila strašných věcí. Připisují církvi „všechnu špatnost“, přitom úplně pominou, kolik dobrého toho také světu dala. Chybí jim základní cit pro spravedlnost, jsou to pokrytci, jak o nich řekl Ježíš: „Pohoršujete se nad třískou v oku bratra a hle, ve vašem oku je trám“.

Jiní se zase ve své vychytralosti utíkají k argumentu: „Kdyby byl Bůh, jak by mohl dopustit tolik zla, které je na světě.“ Argument se to zdá logický, jenže nic neřeší. Pokud se na něho podíváme z hlediska filosofie, potom docházíme k závěru, že zlo vlastně neexistuje, je to jen nepřítomnost dobra. Pokud se na něho díváme z hlediska praktického, konkrétního zla, se kterým jsme se setkali, stojí za ním konkrétné lidé nebo společnost. Jestliže člověk dostal svobodnou vůli, musí existovat možnost, že činí nejen dobro, ale také vybírá zlo. Existence zla tedy nijak nevyvrací existenci dobrého Boha.

Ateismus tedy není legitimní alternativou, je spíše útěkem od pravdy, rezignací před vlastní zodpovědností a vede jen k egoismu. Řekl blázen ve svém srdci: „Bůh není“ (Žalm 53, 2).

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora