Uprchlíci jsou obětí globální politiky a ekonomie.

pondělí 12. říjen 2015 07:59

Jindřichohradecký deník (jop): Papež František před nedávnem vyzval křesťanské farnosti v Evropě, aby každá z nich přijala jednu uprchlickou rodinu jako gesto solidarity. Oslovili jsme proto vikáře Římskokatolické farnosti v Jindřichově Hradci P. Jiřího Špiříka a zeptali se, jak se staví k problematice migrantů.

Jaký je váš pohled na aktuální situaci ohledně uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy?

Myslím si, že imigrantská vlna je důsledkem selhání společnosti a to v mnoha směrech. Jak ze strany bohatých a vojensky mocných států, tak ze strany státu, které byly rozvráceny. Samotní uprchlíci jsou jen křiklavou obětí, pěšcem na šachovnici globální politiky a ekonomie.

Myslíte si, že je situace řešena správně?

Vzniklá situace nemá a nikdy nebude mít „správné“ řešení. Utrpení je součástí lidského života. Naše srdce drásá mrtvý chlapeček na pláži, ale nevnímáme miliony hladových, týraných i zabitých dětí jinde. Zbývá nám jen v modlitbách prosit, aby se naše společnost nezhroutila, jako se to stalo v Sýrii, na Ukrajině, v Libyi. Bože, prosíme, zachovej v naší zemi mír.

Jaký by měl být z vašeho osobního, ale i z pohledu římskokatolické církve postup při řešení uprchlické krize?

Pohled církve vyjádřil pražský kardinál Dominik Duka, církev bude pomáhat, pokud o to bude požádána. Zároveň vyjádřil postup, že církev tak bude činit v porozumění a součinnosti s místní farností a samosprávou. To značí, že je nesmyslem, aby někdo z Bruselu diktoval, jak „musíme“ pomáhat. Taková „vynucená“ pomoc by byla již předem odsouzena k neúspěchu a jen by vyvolávala místní konflikty.

Podobně se vyjádřil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který v souvislosti s imigranty klade také konkrétní otázky: Kde je zodpovědnost těch, co rozvrátily tyto státy? Jak je to s pašeráky a organizováním imigrantské vlny? V Ženevě sídlí migrační úřad čítající 7,5 tisíc pracovníků a miliardovým rozpočtem, který, světe div se, charitativně nepomáhá, ale migraci „organizuje“! A když k tomu přidáme pozvání kancléřky Merkelové pro všechny, tak jen těžko uvěřit, že imigrační vlna je něco „neplánovaného“.

Obě „ale“, jak kardinála Duky, tak i arcibiskupa Graubnera, jsou proto naprosto na místě. Nenechme se manipulovat vznešenými slovy o milosrdenství a otevřenosti, mějme aspoň trochu zdravý rozum.

K čemu podle vás může pokračování přílivu uprchlíků do Evropy a potažmo do České republiky vést?

Já nejsem prorok, ani na rozdíl od některých imigrantů, kteří vyznávají islám, nevěřím ve fatalismus.  Budoucnost tedy není „předurčená“, ale bude záležet na každé společnosti. Jestliže to přinese další utrpení, budeme si za to zodpovědní sami. Už proto bychom měli upustit od příliš idealistických slov, jak je v našich silách pomáhat, a kolik uprchlíků jsme schopni přijat, zaměstnat, ale raději jednejme zodpovědně.

Dá se situace nějak srovnat s odchodem Čechů z republiky v různých etapách našich dějin na západ, jak to někteří srovnávají?

Považuji takové srovnávání za manipulaci s cílem prosadit svůj pohled na rezervovaný postoj českého národa k imigrační mediální hysterii. Použil bych však jiné přirovnání, náš stát přijal v nedávné době desítky tisíc Vietnamců, Ukrajinců, Rusů i jiných národností. Dokázali jsme se s tím vypořádat, jak po stránce morální, tak bezpečnostní. Až na nahodilé excesy se k nim nikdo nestaví s  fóbií, a bezpečností složky si poradily s činností ruskojazyčných, ukrajinských i jiných mafií. Rovněž máme zkušenosti s integrací romského obyvatelstva, které přes všechny negativa fungovalo, pokud se toho nechopili aktivisté západně liberálního směru. Jejich mylná koncepce lidských práv postavených na takzvané svobodě, místo na lidské důstojnosti jako obrazu Boha v nás, pokazila, co mohla.

Před deseti lety jsem byl několik měsíců v Anglii v Bradfordu, který už tehdy byl z poloviny pákistánským městem. S přistěhovalci jsem společně chodil na kurzy angličtiny, a musím říci, že se tito lidé do Evropy neintegrovali. Západní „multikulti“ selhalo, nenechme si tedy namluvit, že jsme xenofobní, když uvažujeme reálně, to by byla naprostá hloupost.

Byl byste ochotný a schopný (nebo farnost v JH jako taková) poskytovat azyl uprchlíkům ve své farnosti - jste pro takovou pomoc?

Imigranti jsou si vědomi toho, že státy, ze kterých odešli, jsou zmítané válkou a rozvrácené. I kdyby válka skončila, tamní společnost v dohledné době nedosáhne takové sociální úrovně jako v Evropě. Budou tedy chtít zůstat, i kdyby žili jen z nějaké podpory. Nebyla by to tedy pomoc „dočasná“, ale muselo by jít o jejich integraci.

Tito lidé přicházejí z jiné kultury a z rozvrácené společnosti, zažívali brutalitu, a jejich srdce je raněno mnoha zly. Přijmout je znamená také uzdravit jejich srdce. A tady si musíme nalít čistého vína, kdo z nás to dokáže? Jediný Kristus a jeho evangelium jsou lékem na zlo ve světě. Myslím si, že Evropa tím, že se zřekla křesťanství, a tím spíše naše ateistická společnost, ztratila schopnost pomoci. Teď nemluvím o pomoci materiální, ale schopnosti dát těmto lidem nový smysl života.

Největším problémem je však islám, který většina z imigrantů vyznává. Nedá se totiž mluvit o křesťanské lásce, milosrdenství po příkladu Ježíše, a přitom popírat Kristova slova o zavržení toho, kdo v něho neuvěří. Islám je z pohledu evangelia násilným a falešným náboženstvím. Je to krajně farizejské od těch, kteří volají, jak máme křesťansky pomáhat, ale přitom mlčí o duchovním pozadí islámu. Je třeba o tom hovořit, bez toho by se případná pomoc obrátila proti nám samotným.

Pomoc je třeba poskytnout křesťanům, ti se ocitli v absolutní beznaději. OSN i EU dlouhodobě a záměrně mlčela k jejich pronásledování a vraždění. Co se týká ostatních imigrantů, těm pomoct lze jen těžko. Jednak nejsme schopni jim nabídnout takové materiální zabezpečení, takže stejně od nás rychle utíkají do německého ráje. A i kdyby měli podle nějakých kvót zůstat u nás, vzhledem k jejich islámu jim nemůžeme splnit jejich představy o budoucnosti. Bez toho, aby se obrátili ke Kristu, a poznali falešnost islámu, pro ně pomoc neexistuje. S islámem v srdci dříve nebo později způsobí to, před čím utekli.

Ptají se věřící z vaší farnosti na možnost pomoci uprchlíkům, jak situaci vnímají?

Věřící se ptají, jsou takoví, kteří dokonce přemýšlí, že by nějak pomohli. Jsou i takoví, kteří jsou proti, protože mají obavy. Oba postoje jsou podle mne správné. Obavy jsou na místě, neboť máme zkušenost, že politici, média, i akademici, jsou schopni zrady a manipulace. Strach v lidech probouzejí spíše oni, než samotní uprchlíci.

 

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora