Ježíšova podobenství: O chudé vdově

úterý 2. červen 2015 08:48

Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku; dala všechno, z čeho měla být živa.“  (Evangelium od Lukáše 21, 1  - 4)

Z Ježíšových slov vidíme, že mu neležela na srdci jen otázka víry a věčné spásy člověka. Byly to i běžné záležitosti života člověka a jeho strasti. Přinášeli mu nemocné, aby je uzdravil. Napomínal bohaté, aby se se svým bohatstvím rozdělili s chudými. Ježíš ovšem nebyl nějaký „Jánošík“, který by bohatým bral a chudým dával. V jeho učení měla lidská solidarita hlubší význam, vycházela ze samotné dobroty a spravedlnosti Boha.

I podobenství o chudé vdově, dá-li se to takto nazvat, neboť to byla Ježíšova reakce na skutečnou událost, hovoří o spravedlnosti z pohledu Božího. Bůh si cení více toho, čeho jsme se zřekli pro něho, než toho, když jsme dali třeba i hodně, ale jen pro uklidnění výčitek svědomí z nadbytku.

Ježíšova slova nás také přivádějí k důležitému sociálnímu principu: „spravedlivě neznamená vždy stejně“. Je třeba se smířit s tím, že jsou někteří lidé schopnější, mají odpovědnější funkce, nebo že jejich situace vyžaduje vyšší životní příjmy. Z druhé strany však je také třeba od nich vyžadovat i větší morální odpovědnost (a tedy větší oběti) v otázkách společného blaha.

Chudá vdova svým málem ukázala větší ochotu k oběti, než mnozí, kteří dali co do výše obnosu mnohem více. Pro společnost byla tedy tato žena mnohem přínosnější, „dala více“, než jiní.

Zde bych chtěl také vyzdvihnout mnohé matky, které jsou v domácnosti a starají se a vychovávají děti, uznání jejich služby je daleko větší, než kdyby pracovaly a odváděly státu daně. A naopak bych chtěl varovat před různými sociálními experimenty tlačící ženy do zaměstnání (kvóty pro ženy atd.), nebo snahou feministek o stejné platy pro muže a ženy. V konečném důsledku je takové uspořádání společensky destruktivní, neboť ženy se nebudou cítit šťastny v roli muže, a k tomu přijdou o pro ně vlastní formu oběti. Muži a ženy jsou různí, a stejný „genderový“ pohled na ně není spravedlivý.

Zamyšlení bylo uveřejněno 3.6. v Jindřichohradeckém deníku.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora