Ježíšova podobenství: O ztracené ovci a penězích

pátek 3. duben 2015 09:00

Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“ Pověděl jim toto podobenství: „Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.' Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: 'Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.' Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“  (Evangelium od Lukáše 15, 2 - 10)

Pokud naše srdce ovládne nějaký smutek nebo radost, pozapomínáme na věci ostatní. Ježíš používá tento psychologický efekt naší paměti, aby přiblížil Boží radost nad naším pokáním. Bůh v ten moment „zapomíná“ na naší minulost a hříchy.

Podobenství má i další myšlenku: těch „devadesát devět spravedlivých“, kteří si myslí, že nepotřebují pokání. Ve skutečnosti jsme všichni „ztracené ovce“, které Ježíš zachránil svou obětí na kříži. Radost nejen v nebi, ale i v našem srdci nastává, když si to uvědomíme.

Často se bojíme pokání jako něčeho, co nám bere radost. Ve skutečnosti je to naopak, pokorný člověk se raduje, neboť hřích je odpuštěn a on opět nalezl cestu k Bohu.

Zamyšlení bylo uveřejněno 1. 4. v Jindřichohradeckém deníku.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora