Ježíšova podobenství: O úzkých dveřích

čtvrtek 19. březen 2015 11:07

Kdosi Ježíšovi řekl: „Pane, je opravdu málo těch, kteří budou spaseni?“ On jim odpověděl: „Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouct na dveře a volat: 'Pane, otevři nám', tu on vám odpoví: 'Neznám vás, odkud jste!' Pak budete říkat: 'Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!' On však odpoví: 'Neznám vás, odkud jste. Odstupte ode mne všichni, kdo se dopouštíte bezpráví.' Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba i všechny proroky v Božím království, a vy budete vyvrženi ven. A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království. Hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“ (Evangelium podle Lukáše 13,23 - 30)

Koho by nezajímalo, jak je to s lidskou duší po skončení pozemského života? Skutečně existuje Boží království; a kdo do něho vstoupí? Ježíš nás o tom opakovaně ujišťuje, ale také varuje před tím, že ne všichni se do tohoto království dostanou.

Určitě se nám už mnohokrát stalo, že jsme na posední chvíli spěchali do obchodu nebo na autobus, a dveře již byly zavřeny. V případě obchodu jsme šli do nějaké vietnamské večerky, u autobusu nezbylo než počkat na další. A u Božího království?

Dovoluje se nám do Božího království vstoupit, ale pouze „úzkými dveřmi“, kterými je víra v Ježíše Krista. Jsme však schopni promítnout svůj život do života Ježíšova a přijmout jeho smýšlení? I když občas jednáme v rozporu s tím, co On přikázal, a tedy hřešíme, ještě není nic ztraceno, pokud jsme schopni si to přiznat a prosit o odpuštění.

Neboť na Ježíše se vztahují očekávání patriarchů Abraháma, Izáka a Jakoba i všech ostatních proroků. Kdo se tedy učí lásce, kterou ukázal Kristus, lásce, která nehledá sebe, nemusí mít obavu o svou duši. Po skončení pozemského života se může těšit, že „úzkými dveřmi“ vejde do Božího království.

Zamyšlení bylo uveřejněno 18. 3. v Jindřichohradeckém deníku.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora