Dominik Savio - ve čtrnácti letech svatý

středa 12. březen 2014 07:00

Když Dominik Savio zemřel, byl jeho duchovní otec Don Bosko pevně přesvědčen o jeho svatosti a nechal ihned zveřejnit jeho životopis. Co bylo na tomto chlapci tak mimořádného?

DominikSavio.jpgNarodil se v Turíně v roce 1842, otec byl kovářem, matka švadlenou. Když mu bylo sedm let, dostal povolení přistoupit k prvnímu svatému přijímání*, což bylo v té době velmi výjimečné. Po něm si tehdy napsal na malý lísteček, který vložil do své modlitbení knížky, svůj duchovní program:

1. Budu se často zpovídat a ke svatému přijímání přistoupím pokaždé, když mi to zpovědník dovolí;

2. Chci světit sváteční dny;

3. Mými přátely budou Ježíš a Maria;

4. Raději zemřít než hřešit.

Zachovala se také příhoda z jeho dětství. Dva chlapci provedli knězi učiteli lumpránu a když hledal viníka, ti to svedli na Dominika. Za trest musel klečet v koutě. Když skončilo vyučování ostatní spolužáci vylíčili, jak to skutečně bylo. To knězi vyrazilo dech a hned se ptal Dominika, proč se neobhajoval. Ten odpověděl: „Náš Pán byl také nespravedlivě něřčen, a nebouřil se.“

Kněz tehdy chlapce představil Donu Boskovi, dlouho spolu rozmlouvali a nakonec se Dominik zeptal: „Tak co si o mně myslíte? Vezmete mě na studium?“ Don Bosko věděl, že jeho matka je švadlena a tak odpověděl: „Myslím, že je v tobě dost dobré látky a může z ní být hezký šat pro Pána.“ Dominik odpověděl: „Tak já budu ta látka, a vy budete krejčí. Vemte mě sebou a ušijte pro Pána ty nejkrásnější šaty.“

Na jaře roku 1855 navrhl Don Bosko chlapcům, které vychovával, aby napsali na lísteček nějaký dárek, který by si přáli. Dominik napsal: „Pomozte mi stát se svatým.“ Don Bosko mu tehdy svěřil „osvědčený“ recept na svatost: „být veselý, poctivě studovat, modlit se a pomáhat druhým.“

Dominikovi se dostalo i mimořádných darů Ducha svatého. V jeho životopise se vypráví jak jednoho večera požádal Dona Boska, aby ho rychle následoval. Dovedl ho až ke dveřím neznámého domu. Ve dveřích se objevila udivená žena, po chvilce však přiznala, že má nemocného manžela, který se stal protestantem, ale teď umírá a chce se smířit s Bohem a vyzpovídat. Když se na druhý den Don Bosko ptal Dominika, odkud věděl o tom umírajícím, ten na něho jen zaraženě pohlédl a rozplakal se. Svatý kněz se dovtípil a už se neodvážil dále ptát. Pochopil totiž, že poznání mu bylo dáno skrze Ducha svatého v nadpřirozeném vidění.

V roce 1856 se začalo prudce zhoršovat Dominikovo zdraví a následujícího roku, 9. března, podlehl zápalu plic. Když umíral, ti co stáli kolem viděli, jak se rozzářila jeho tvář a naposledy zvolal: „Vidím nádherné věci!“

Co bylo mimořádného na Dominikově životě? Skoro nic a přece mnoho; obyčejný chlapec, který se chtěl stál svatým, a který našel člověka, který mu v tom pomohl. Najdou se takoví chlapci a takoví učitelé svatosti i dnes?

*První svaté přijímánmí: první přijetí chleba a vína proměněného při mši svaté knězem v Tělo a Krev Krista.

Článek byl uveřejněný 12. března v Jindřichohrdeckém deníku, ilustrovala Zuzana Čuchna.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora