Popeleční středa

středa 5. březen 2014 07:22

5. března, na Popeleční středu, začíná Velký půst a doba pokáním. Co znamená pokání a proč musí být pokání součástí každého lidského života?

popelec.jpgŽádný člověk, není bez hříchu. Dopouští se věcí, které nejsou v souladu s lidskou přirozeností, zákonem, který nosí v srdci a s přikázáními, které dal Bůh. Pokání je náprava toho špatného jednání a spáchaného bezpráví. Je to tedy nejprve vnitřní postoj srdce, obrácení, změna smýšlení. A až následně jsou to konkrétní skutky, kterými vyjadřujeme nové zaměření svého života a odvrácení se od zla. Pokání vede i ke zlepšení mezilidských vztahů a tím k obrodě celé společnosti.

K cestě pokání nás vyzývá především Ježíš Kristus, protože bez pokání by byl nás život sebezničující a nakonec by vedl do věčného zatracení: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se (čiňte pokání) a věřte evangeliu.“ (Evangelium podle Marka 1,15). Podobně připomíná lidem, kteří by zděšení neštěstím druhých: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.“ (Evangelium podle Lukášek 13, 3)

Čím vyjadřujeme své pokání a naopak, co je chybný postoj? Někdy se lidé domnívají, že pokání je nějaké sebeobviňování, skrupulantství nebo dokonce sebetrýznění. Ale to je omyl, pokání neznamená ani neustále přemýšlení o tom, jak jsem špatný a hrozný člověk. Pokání je naopak přijetí Božího odpuštění a Boží pomoci. Uvědomění si vlastní lidské důstojnosti, ke které mne skrze pokání Bůh pozvedá.

Křesťané od samého počátku hledali rozmanité způsoby pokání, k těm hlavním a nejběžnějším patřily: půst, modlitba a almužna. Tradiční dobou pokání je Velký půst. Před svátky Velikonočními, kdy rozjímají nad Kristovým utrpěním a nakonec jeho slavným Vzkříšením, se 40 dní modlíme a postíme. Toto období začíná tzv. Popeleční středou, kdy si symbolicky podle starozákonního zvyku „sypeme popel na hlavu“. Také tento den nejíme maso a zdržujeme se i od sytosti.

Také další dny tohoto Velkého postu, zejména v pátky, se snažíme pamatovat na nutnost pokání. Nesmíme ale zapomenout, že pokání se má uskutečňovat v každodenním životě, a to konáním spravedlnosti a práva, péči o chudé, revizí života, zpytováním svědomí, duchovním vedením, přijímáním utrpení, trpělivostí v pronásledování pro spravedlnost. Nejbezpečnější cestou pokání však je „vzít svůj kříž a následovat Ježíše“.

Ducha pokání pěkně vyjadřuje modlitba sv. Efrema Syrského:

Pane a Vládce života mého, odežeň ode mne ducha lenosti, zoufalství, panovačnosti a prázdných řečí.
Daruj mi, tvému služebníku, ducha čistoty, pokory, trpělivosti a lásky.
Ano, Pane a Králi, dej mi vidět vlastní hříchy a neodsuzovat svého bratra, neboť ty jsi požehnaný na věky věků, amen.

Článek byl uveřejněný dne 5.3. v Jindřichohradeckém deníku, ilustrovala Zuzana Čuchna.

Jiří Špiřík

FanyMnozí ho neumějí12:579.3.2014 12:57:37
Jiříad wiseman13:516.3.2014 13:51:58
wisemanlidská přirozenost08:375.3.2014 8:37:06

Počet příspěvků: 3, poslední 9.3.2014 12:57:37 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
11,54

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.