Josef s Marií, která čekala Dítě…

pondělí 23. prosinec 2013 13:40

Blížící se svátky vánoční jsou u nás spojeny s mnoha krásnými zvyky, jako je zdobení vánočních stromů, zpívání koled, děti se zase nejvíce těší na dárky pod stromečkem, a celá rodina na dlouho připravovanou štědrovečerní večeří, u které nechybí tradiční kapr. A dokonce i ti, co se drží jinak v povzdálí od víry, se přece jen odhodlají přijít na „půlnoční“ mši.

Vanoce2.jpgTajemství vánoc však spočívá v události narození dítěte v obyčejném, ale zato proroky předpovězeném, místě. „A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.“ (Prorok Micheáš, 5, 1). Z židovského národa, který si vybral Bůh, z pokolení krále Davida, z Panny zasnoubené s Josefem, se rodí dítě, ve kterém spočívají všechna tajemství, ukrytá od stvoření světa. Bůh se stává člověkem a přichází na svět skrze Marii.

A aby toto tajemství přece jen nebylo úplně neznámé, samotní andělé to oznamují těm, kteří byli poblíž, betlémským pastýřům: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ (Evangelista Lukáš 2, 11) Oznamují, ale přesto žasnou a s radostí chválí Boha: „Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ (Evangelista Lukáš 2, 14)

Samotný Bůh se stává dítětem a svěřuje se do rukou Marie, zasnoubené s Josefem. Jen pokorné a čisté srdce je schopno plně pochopit Boží lásku a pokoru, s jakou přišel na svět ten, který svět povolal k existenci. A tak dokonce i ti, kteří pochybují o Bohu, přece jen mohou přijít a poklonit se před jesličkami s dítěte. Snad každého člověka se někde hluboko v srdci dotkne ticho a krása betlémské noci. A nikdo se nemusí bát, že nebude vítaný, neboť ta radost patří všem.

Tajemství vánoc tak není jen dávnou událostí, ale dává smysl všemu v lidském životě. Bůh se stává člověkem, abychom my měli účast na tom Božském. Abychom v Něho uvěřili a přijali Boží lásku, a tak se „zrodili“ pro život věčný.

Když všechno nakoupíme a připravíme, zbývá nám už jen to nejdůležitější, totiž to, co udělali pastýři oné slavné noci: „Pojďme do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil. Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí… A Maria to všechno zachovávala v mysli a rozvažovala o tom.“ Nemusíme až do Betléma judského, v každém našem kostele nalezneme betlémskou scénu, abychom o těchto tajemstvích mohli stejně jako Maria rozvažovat a ve svém srdci je uchovávat. Kéž betlémské světlo prozáří celou naši duši a učiní ji opravdu šťastnou. Tajemství vánoc je tajemství tohoto Dítěte.

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém deníku 18. 12. 2013, ilustrovala Petra Šulcová.

Jiří Špiřík

Vladimír MalýPane diskutére15:356.1.2014 15:35:58
Marek TrizuljakPřipojuji se k přání pana JB00112:0624.12.2013 12:06:44
JB001Přeji vám požehnané Vánoce10:3924.12.2013 10:39:04

Počet příspěvků: 4, poslední 6.1.2014 15:35:58 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
12,36

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.