Stáří - duchovní zralost a očekávání věčnosti

pondělí 8. červenec 2013 12:00

Poslední část lidského života nazýváme stářím. I když je obtížné přesně určit, kdy začíná, je to období, kdy ubývá jak fysických, tak také psychických schopností. Na druhou stranu člověk začíná přijímat svůj život v celistvosti a dávat mu konečný smysl.

Ale jsou tu i další společenská pozitiva, která dávají stáří smysl. Je to určitá bezstarostnost a již jednodušší pohled na život, než má střední generace. To umožňuje daleko lépe si rozumět s dětmi a mladou generací. Ne nadarmo se u nás stala klasikou Babička od Boženy Němcové. Pěkně to vyjadřuje přísloví: „Člověk je dvakrát dítětem“.

Mnohdy pohled společnosti na stáří obsahuje dva opačné stereotypy. Jako na čas, kdy už člověk není k ničemu potřebným nebo na dobu života, kterou je potřeba zaplnit tvořivou aktivitou (tzv. pozitivní psychologie). Oba tyto pohledy se však míjí s tím podstatným. Stáří by měl být také čas aktivity, kterou bych však na rozdíl od středního věku, nazval „pasivní“. Člověk duchovně zralý umí totiž přijímat druhé, jejich skvělé plány i starosti. Umí jim poradit, jak se vyhnout chybám a zklamáním, umí a hlavně má čas s nimi to vše sdílet. A to je velká deviza, kterou v mladším věku nemáme.

Ve stáří jsou však také věci, které se již nenaučím, a to bych zdůraznil, na které je pozdě. Mnozí se myslí, že až budou staří tak to s Bohem zkusí, budou se modlit, chodit do kostela (v mládí si myslí, že to je pro staré babičky). Je to veliký omyl. Jestliže jsem se v mládí nenaučil modlit, komunikovat s Bohem, ve stáří budu stát před opravdu těžkou prázdnotou. Pamatujme, že stáří je také čas nemoci i osamocení. Pokud na to nebudu duchovně připraven, nenaučím se důvěřovat Bohu, nebudu schopen v utrpení nalézt cestu, po které šel Kristus. A to je jediná smysluplná cesta.

Velkou výhodou je také, pokud jsme v mladším věku vyrůstali obklopeni starými lidmi. Až sami dospějeme do tohoto věku, nebude to pro nás vůbec cizí. Važme si proto starých lidí kolem sebe, učí nás a připravují na to, co jednou budeme sami zažívat. Vězme taky, že stáří je velmi citlivé. Ne nadarmo Bible praví: „Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.“ (Přísloví 23, 22) Stáří nás učí skromnosti a pokoře. „Naše dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů, s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.“ (Žalm 103, 15)

Stáří není třeba se bát, máme ho přijímat jako samozřejmou etapu života. Ale také jako čas, kdy se mám připravit na definitivní setkání s Bohem, který mi život dal, a který mě z tohoto pozemského života povolává k sobě do života věčného.

K vlastnímu zamyšlení čtenáře:

Kdy je třeba se připravovat na stáří? Až definitivně přijde, nebo s ním počítat od počátku?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém deníku 19. 6. 2013.

Jiří Špiřík

voboraPane Spiriku,13:4515.7.2013 13:45:55
autorPane vobora12:3715.7.2013 12:37:32
matkaNavrhuji rozchod.00:0614.7.2013 0:06:03
matkaPane V. Čechu,00:0314.7.2013 0:03:07
voborapane Spiriku,21:1313.7.2013 21:13:30
V.ČechCože?! Áááhááá!14:5213.7.2013 14:52:14
matkatoo V. Čech14:2613.7.2013 14:26:05
matkaPane V. Čechu,14:1813.7.2013 14:18:53
matkapane V. Čechu13:1313.7.2013 13:13:32
V.ČechO nepoučitelných dogmatických křesťanech12:5513.7.2013 12:55:19
autorPane vobora08:1313.7.2013 8:13:38
voboraPane Spiriku,07:4513.7.2013 7:45:23
matkaRe V.Čech23:3012.7.2013 23:30:07
autorad vobora20:4512.7.2013 20:45:01
V.ČechProč trpí nevinní?18:3812.7.2013 18:38:09
voborapan Cech se zacina demaskovat,15:3912.7.2013 15:39:11
voboraNevim, proc by nekdo, treba pan Trcalek,15:3512.7.2013 15:35:01
AutorProč ten povyk? A proč ten dvojí metr?14:4312.7.2013 14:43:44
V.ČechKněz věřící v tzv. Boha je dogmatik!12:2212.7.2013 12:22:41

Počet příspěvků: 47, poslední 15.7.2013 13:45:55 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.