Osoba a její růst - když bychom měli být dospělými

pondělí 1. červenec 2013 15:00

Věnujme se nyní období dospělosti. Toto období lze rozdělit na více částí: období navazování známosti a zakládání rodiny, období středního věku a konečně období zralosti. Z morálního nebo duchovního hlediska bych chtěl zdůraznit tři důležité věci, které v tomto období stojí před námi: vyrovnat se s životem, naučit se být svobodný a konečně duchovně dospět.

a) Vyrovnat se s životem znamená čelit překážkám, naučit se řešit problémy, umět překonat neúspěchy a najít zdravou rovnováhu. Člověk, který se nedovede postavit problémům, přijat zodpovědnost a těžkosti překonat, ještě nedospěl.

b) Být dospělý znamená také být svobodný. Co však znamená být svobodný? Jistě to neznamená, jak je to povšechně či dětsky vnímáno, dělat si co chci. Neznamená uplatňovat svoje vášně nebo přecházet od jednoho požitku či zkušenosti k druhé, podle toho, jak velí dobová móda. V tom není svoboda. Člověk dospělý je především zodpovědný, a tak pravá svoboda se projevuje ve svobodném přijímání definitivních rozhodnutí. Přijímat dobrá rozhodnutí a v nich vytrvat, odmítnout provizoria a svůj život tak zasvětit službě pravdivým a dobrým věcem.

Velkým neduhem naší „dospělé“ generace, jakýmsi neustálým „dětstvím“, je neochota přijímat právě tato definitivní rozhodnutí. Mnoho lidí má tendence žít v provizoriu. Na prvním místě se to týká manželských vztahů; rozvody a hledání stále nových, ideálnějších vztahů, ukazují „nedospělost“ současného pokolení.

Snad nejvíce se naše nedospělost projevuje v oblasti duchovní. Domníváme se, že správný postoj je neustále o Bohu pochybovat. Jenže svoboda nespočívá v tom Boha odmítat, neznamená pravdu zpochybňovat a vymýšlet si vlastní cesty spásy. Pravá svoboda spočívá v přitakání Božímu plánu s naším životem. Jen tak se může náš život stát plodným a krásným.

c) Pro období dospělosti je důležitý duchovní růst. Do dospělosti vstupujeme, když již přestáváme fyzicky a mentálně růst a sami rozhodujeme o sobě. Stojí však před námi období duchovního růstu, neboť předpokladem takového růstu jsou právě vlastní svobodná rozhodnutí.

Velkým příkladem je pro nás v tom Panna Maria. Ač věkem ještě dívenka, svým FIAT („Staň se mi podle tvého slova“ Lk 1, 38) - přijala Boží plán a stala se Matkou Božího Syna. Pod jejím dohledem a zodpovědností potom Ježíš dorůstal a „byl plný moudrosti a milost Boží byla s ním.“ (Lk 2, 40) Její svoboda sloužila jen k jedinému - k velebení Boha a odevzdanosti do Jeho dobrotivé prozřetelnosti. Celý její život se tak stal hymnem lásky k životu: zrodila Ježíše a doprovázela ho až na Golgotu, aby se nakonec stala Matkou všech národů.

K vlastnímu zamyšlení čtenáře:

Být dospělý a svobodný je touha každého člověka. Jaká jsi přijal „definitivní“ rozhodnutí, abys jím byl?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém deníku 12. 6. 2013.

Jiří Špiřík

Marek TrizuljakJen na okraj, spíše k teorii svobody,16:048.7.2013 16:04:02
MilanMám dvě připomínky.09:433.7.2013 9:43:05

Počet příspěvků: 2, poslední 8.7.2013 16:04:02 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
12,56

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.