Ctnosti statečnosti a trpělivosti

pátek 5. duben 2013 11:35

Ctnost statečnosti si obvykle spojujeme s představou bojovníka, který se dokáže vzepřít i největšímu nebezpečí, nestěžuje si a nepočítá rány. Nebo s představou člověka, který nehledě na sebe vystavuje nebezpečí vlastní život pro záchranu druhých. I když se statečnost projevuje nejzřetelněji ve fyzické úrovni (hasič běžící do hořícího domu), její skutečný zdroj je uložen v psychické výbavě člověka (mluvíme o jeho duševní síle či mravní odolnosti).

Seneca napsal: „Žít znamená bojovat“. Chtěl tím ukázat, že životní boj se odehrává každodenně, často v skrytu, a my jsme svědky teprve výsledků.

Statečnost se projevuje zejména tehdy, když je veškerá lidská snaha slabá a pomoc odnikud nepřichází. Právě tehdy se objevuje morální síla, která dokáže odstranit i původně nepřekonatelné překážky.

Statečnost je tedy mravní ctnost, která při obtížích zabezpečuje pevnost a vytrvalost s úsilí o dobro. Posiluje rozhodnutí odporovat pokušení a přemáhat překážky mravního života. Ctnost statečnosti dává schopnost přemáhat strach, a to i strach ze smrti, čelit zkouškám a pronásledováním. Dává odvahu k tomu, aby se člověk zřekl svého vlastního života a obětoval jej při obraně spravedlivé věci. Písmo svaté často hovoří o statečnosti: „Hospodin je má síla a statečnost“ (Žalm 118,14) Také Pán Ježíš povzbuzuje své učedníky: „Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět“ (Jan 16,33). Tento velký příklad statečnosti ukazují i dnes tisíce křesťanských mučedníků (ročně je zabito podle oficiálních statistik pro křesťanskou víru okolo 100 000 lidí), kteří vnitřně posilnění dokážou vzdorovat pronásledování a vyhrožování smrtí.

Příbuznou ctností statečnosti je trpělivost. Říká se, že trpělivost je dcera statečnosti. Právě trpělivosti není nikdy nazbyt, protože jsou překážky, se kterými si neporadí nejstatečnější člověk, jestliže není trpělivý, což vyjadřuje všeobecně známé přísloví: „Hlavou stěnu neprorazíš“. Ve světě se setkáváme se zlem, které nemůžeme sami odstranit, například úmrtí v rodině, tělesná postižení buď vrozená či vzniklá např. po nějakém úrazu, nepochopení druhých, falešná obvinění a pomluvy. Velkým zlem je také válka. Všechna zla můžeme však statečně přijmout a trpělivě snášet s vědomím, že toto má pro nás také smysl, přesahující jen samotné lidské chápání.

Trpělivost je tedy ctnost, která učí klidně snášet zlo, jež nelze odstranit. Přitom trpělivost se nemusí omezovat jen na určitý druh překážek a utrpení, ale může být rozšířena na všechno, co život přináší. Trpělivý člověk obohacuje sebe i druhé, podněcuje chuť do života, vyžaduje to však čas: „Trpělivost růže přináší“. Někdy však musí člověk počítat i s tím, že výsledek nebude vidět zde na zemi, ale až jednou na věčnosti.

K zamyšlení čtenářů:
Jak rozumíš známému latinskému přísloví: „Per aspera ad astra (Přes překážky ke hvězdám)“?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém Deníku 27. 2. 2013.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora