Svoboda jednání

pátek 1. únor 2013 14:00

Dnes se zamyslíme nad jedním z klíčových témat pro etiku - svobodou. Kdy je člověk svobodný? Svoboda je mohutnost, zakořeněná v rozumu a ve vůli jednat nebo nejednat, udělat to či ono a tak sama od sebe konat vědomé skutky. Díky svobodné vůli rozhoduje každý sám o sobě.

Pro mravní hodnocení činu je důležité rozlišit svobodu jednání od svobody rozhodnutí (které proběhne „uvnitř“ a je plně v moci člověka). Svoboda jednání je někdy hluboce podmíněna okolnostmi, ve kterých se člověk nachází, a může ji omezit nebo znemožnit řada vlivů:

1) Násilí - mnohem častějším případem než fyzické násilí je mnohdy rafinované násilí duševní. Může být způsobeno jedincem, ale i celou společností, když se řada lidí vůbec nedokáže vymanit s drtivého vlivu „veřejného mínění“, které očekává od člověka příslušné jednání.

2) Afekty - vykonávají na člověka mocný vliv (ochromující strach či zaslepující hněv).

3) Zdravotní poruchy - ovlivňují poznání i chtění tím, že je omezují a znesnadňují (fobie) nebo znemožňují (psychózy).

4) Biosociální vlivy - vliv výchovy, prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, ale také vliv právního řádu společnosti.

Základní zásada zní, že vlivem nevědomosti nebo nesvobody v jednání se omezuje nebo dokonce zcela vylučuje mravní odpovědnost. Můžeme si to ukázat na události z Bible.

K Ježíšovi přivedli zákoníci a farizeové ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed a řekli: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou. Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš jí řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ (Jan 8, 3 - 11)

Ačkoliv zákonici chtěli tuto ženu odsoudit, Ježíš se jí zastal, neboť její život byl tak ovlivněn žádostivým životem samotných žalobců, že spíše oni, než ona, měli být souzeni.

Mnohdy je situace stejná i dnes. Po loňském řádění mladých lidí v Anglii se ozvaly dvoje hlasy. První - rychle to vyšetříme a viníky přísně potrestáme. Druhý - obezřetnější - neměli by být také (nebo spíše) vyšetřeni a potrestání ti, kteří mladé lidi do morálně bezperspektivního života přivedli? Nebylo chování mladých jen důsledkem „nemoci“ společnosti?

Společnost, která se nedrží přirozeného mravního zákona, se sama stala příčinou objektivně zlého, ale nesvobodného jednání lidí. Pro nás je důležité si uvědomit: Objektivně hříšné jednání je třeba napravit („Jdi a už nehřeš“), ale v morálním souzení člověka máme být milosrdní („Ani já tě neodsuzuji“).

K vlastnímu zamyšlení a diskusi čtenářů :
Které společenské jevy v naší zemi jsou následně příčinou úpadku mravů a tím i nesvobodného jednání člověka?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém Deníku 14. 11. 2012

Jiří Špiřík

JiříPro Milana10:094.2.2013 10:09:19
Petr MachalaSvoboda jednání10:332.2.2013 10:33:00
MichalVaše interpretace16:551.2.2013 16:55:41

Počet příspěvků: 4, poslední 4.2.2013 10:09:19 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.