Podstata lidského skutku

úterý 29. leden 2013 11:40

Abychom mohli lidské skutky morálně hodnotit, musíme nejdříve poznat jejich podstatu. Můžeme si to ukázat na malém příběhu:
Dědeček zestárnul a začaly se mu třást ruce. Při jídle rozléval občas polévku, někdy mu ji trochu vyteklo i z úst. Synovi a jeho ženě se to ošklivilo. Nakonec ho posadili do kouta, ale i tam se mu stalo, že spadla miska a rozbila se. Mladá paní ho vyhubovala: „Neumíte dávat pozor, koupíme vám umělou a tu rozbitou si zaplatíte!“ V domě byla špatná nálada a odnesly to i děti. Šestiletý synek to chtěl ve své prostotě napravit: „Maminko, neboj se, až budu velký a tobě se budou třást ruce, tak já ti tu misku dám zadarmo.“ Rodiče se přece jen zastyděli, pochopili, dědečka vrátili ke stolu a už nic neříkali.

Z příběhu lze vyvodit, co je lidským skutkem a co jím není. Rozeznáváme lidský skutek a skutek člověka. Abychom mohli považovat něco za lidský skutek (morálně hodnotitelný), musejí být splněny dvě podmínky:

a) Člověk musí užívat rozum, přemýšlet, zdali to, co dělá je správné.

b) Při skutku musí být prostor pro svobodné rozhodnutí.

U jednání mladých rodičů byly splněny obě podmínky. Rodiče nesli plnou zodpovědnost za to, že dědečka ponižovali kvůli jeho nemohoucnosti. Jejich jednání bylo LIDSKÝM SKUTKEM, ovšem zlým. My bychom se měli snažit, aby co nejvíce našich lidských skutků patřilo mezi ty dobré.

Naproti tomu dědeček stěží ovládal třesoucí se ruce, a ani nebyl již tak rozumově pohotový. Když misku postavil na kraj a ona se naklonila, nestačil rychle zareagovat, spadla a rozbila se. Podobné skutky, kdy chybí patřičné poznání anebo je omezena svobody vůle, nazýváme SKUTKY ČLOVĚKA. Tyto skutky nelze mravně hodnotit a za ně člověk nemůže nést plnou morální zodpovědnost. To se děje v tom případě, když rozum a vůle nemají vliv. K takovým patří v první řadě tělesné potřeby, jako je spánek, dýchání, patří sem různé instinktivní a mechanické obranné pohyby, jakož i všechna jednání, která ovlivňuje nějaká indispozice. Ta může mít buď fyzické, nebo psychické příčiny (výbuchy hněvu, jednání v silných bolestech, duševní nemoci). Z toho vyplývá, že jednání dědečka z příběhu označujeme jako skutek člověka, a že dědeček za to nechtěné jednání nenesl žádnou zodpovědnost.

Lidský skutek se tedy od skutků člověka liší tím, že obsahuje prvek rozumu a vůle a lze jej mravně hodnotit.

K vlastnímu zamyšlení čtenáře:
Jsi si vědom toho, že čím máš větší inteligenci a čím větší svobodnou vůli při rozhodnutích, tím větší máš morální odpovědnost?
Dnes se hovoří o hluboké ekonomické krizi, nepřišla sama, kdo by měl nést morální zodpovědnost za její příčiny: politici a manažeři bank, nebo prostí pracující?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém Deníku 31. 10. 2012

Jiří Špiřík

MilanPříčetnost.17:1229.1.2013 17:12:25
levapOmluva panu V. Cechovi14:5629.1.2013 14:56:10
V.ČechNepoužívejme falešné argumenty!14:5329.1.2013 14:53:07
V.ČechPro „levap“: Jsem Čech, píši o Česku14:4129.1.2013 14:41:50
levapVase motto:14:3929.1.2013 14:39:50
JiříK diskusi14:2029.1.2013 14:20:32
V.ČechNechápajícímu Jiříkovi14:1829.1.2013 14:18:28
JiříK diskusi14:0829.1.2013 14:08:49
levapOprava: verse Jana Nerudy: Dedova misa13:4029.1.2013 13:40:21
V.ČechParkinson a Alzheimer13:0229.1.2013 13:02:10

Počet příspěvků: 13, poslední 29.1.2013 17:12:25 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
11,71

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.