Původ dobra a zla

pátek 18. leden 2013 12:08

Jsou otázky, které si každý ve svém životě jednou položí. Mezi ně patří otázka: „Odkud se vzalo dobro a zlo?" Lidé se od nepaměti na tuto otázku snaží odpovědět a vytváří myšlenkový systém nabízející vysvětlení.

A) Dobro a zlo jsou rovnocenné síly. Tak charakterizují zlo různé dualistické soustavy, jako například manicheismus, jehož zakladatel byl Mání, popravený v roce 276 po Kristu. Dualisté se domnívají, že svět existuje díky dvěma protichůdným mocnostem či principům. V západní kultuře se tento směr projevoval v některých sektách, které dobro spojovaly s duchem a zlo s hmotou. Ve východní čínské filosofii je obdobou dualismus jin (temnota) a jang (světlo), které se mají nacházet v každé živé i neživé části vesmíru.

B) Existuje pouze dobro, zlo je iluze. S tímto názorem se setkáváme v náboženských systémech buddhismu, bráhmanismu atd. Podle nich je zlo pouze lidský výtvor, iluze, od které se máme oprostit či očistit a tak se otevřít pro dobro.

C) Zlo a dobro jsou lidské, relativní, neobjektivní pojmy. Tak usuzuje mnoho myslitelů novověké filosofie. Například Jean Jacques Rousseau (+1178) předpokládá, že člověk je od přírody dobrý, zkazí ho pouze špatná výchova a společenské struktury. Immanuel Kant (+1804), v knize Základy metafyziky mravů tvrdí, že „ve světě, ba ani mimo něj není myslitelné vůbec nic, co by bylo možno bez omezení považovat za dobré, kromě dobré vůle“.

D) Existuje dobro, ale i svoboda odmítnout ho, a tak se otevřít zlu. Tak chápou původ zla Židé a křesťané, jak o tom vypráví Bible. První kniha Mojžíšova, třetí kapitola (Gn 3, 1-24) nám symbolicky popisuje zneužití svobody lidmi a rovněž nám vysvětluje, jak vlastně zlo vzniká - porušením Božího řádu. Navíc ukazuje i následky, které zlo v životě člověka s sebou přináší. Vznik zla a podíl člověka na něm podrobně vysvětluje ve svých spisech (například Vyznání) křesťanský myslitel sv. Augustin (+430).

Existence zla a utrpení člověka bývá mnohdy mylně používáno pro popírání existence Boha - „Kdyby byl bůh, jak by to mohl dopustit?“ Je třeba přiznat, že existence zla a utrpení se často vymyká lidskému pochopení, bouří se proti němu - člověk není povolán ke zlu a utrpení. Na druhé straně je to právě mylně chápaná lidská svoboda, která je schopna zlo v životě člověk a ve společnosti vytvářet. A to až do té míry, že člověk ve své svobodě odmítne Boha a zůstává vůči zlu naprosto bezmocný.

K zamyšlení a diskusi čtenářů:
Uvědomuješ si své povolání k dobru, a co děláš se svým sklonem ke zlu? Jak používáš svou svobodu?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém Deníku 17. 10. 2012

Jiří Špiřík

Petr MachalaDobro a zlo18:1918.1.2013 18:19:44
JiříPro Marka14:3618.1.2013 14:36:56
JiříPro Milana14:3418.1.2013 14:34:43
marekNe. Chyba13:5118.1.2013 13:51:54
MilanVýznamotvorný překlep:13:4118.1.2013 13:41:35
MilanNo ale já je povaha dobra a zla?13:4018.1.2013 13:40:09

Počet příspěvků: 6, poslední 18.1.2013 18:19:44 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
12,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.