Etika - kde všude je potřebná?

čtvrtek 10. leden 2013 15:00

Etika a morálka nejsou běžně součástí učebních osnov a tak se málokdo při svém jednání ptá: „Je to morální?“ A přesto jsme si nakonec vědomi, že naše jednání má svůj morální rozměr. Při našich běžných činech toto „morální hodnocení“ děláme jaksi intuitivně, na základě svědomí. Daleko větší a odpovědnější etické hodnocení však vyžadují rozhodnutí, která ovlivňují život nejen jednotlivců, ale tisíců a milionů lidí, nebo celých národů.

Ať chceme nebo ne, etika hluboce proniká například do politiky. Mnozí občané jsou nespokojeni nebo dokonce rozčarováni z politické scény, jednotlivých stran, či konkrétních politiků. Samozřejmě můžeme mít na ně kritický pohled, vězme však, že většina z nich, i při nejlepších původních záměrech sloužit lidem, toho není schopna, protože se ocitá v prostředí bez hlubšího etického konsensu.

Podobně je to u nás (i jinde ve světě) v oblasti soudnictví. Žijeme ve společnosti, kdy pravda a právo se stává obětí peněz nebo mocenského postavení. I když samotné meritum sporu je často jasné, chybí morální odpovědnost. Poškozený se na jedné straně snaží vytřískat co nejvíce (viz například známé předprodávání malých dluhů za účelem obohacení) a na druhé straně viník nechce nijak přiznat svou vinu a dělá vše pro to, aby se vyhnul odpovědnosti.

Etika však proniká i do oblastí, kdy bychom to nečekali. V souvislosti s ekonomickou krizí, při hledání její příčiny, se většina odborníků shoduje: kořenem je krize etiky v oblasti podnikání. Není proto divu, že kniha známého ekonoma Tomáše Sedláčka „Ekonomie dobra a zla“, získala obrovským úspěch. Autor nabourává náš stereotyp pohrdat v ekonomii hlubšími principy a křesťanskými zásadami. V jedné z posledních kapitol píše: „Ekonomie bez teorie mravnosti a nauky o člověku je napůl slepá. Proto je tak důležité pochopit člověka, pochopit i péči o duši.“

Zmíním se ještě o jednom oboru, kde je to pro běžného čtenáře velmi překvapivé - o vědě. Významný americký teoretický fyzik Lee Smolin ve své knize „Fyzika v potížích“, kde se zamýšlí nad moderní teorii strun a stavu vědeckého pokroku, nakonec konstatuje: „Moderní věda se koneckonců původně vyvinula z klášterních a teologických škol, tedy etických společenství.“ A vyslovuje jasnozřivou myšlenku: Aby se věda v současnosti nestala obětí politických či ekonomických zájmů, potřebuje etiku.

I když výše jmenované a mnohé další společenské obory etiku potřebují jako sůl, správné etické zásady samy o sobě dát nemohou.  Kde vzít tyto etické a mravní principy tolik potřebné pro člověka? O tom budeme hovořit v dalších zamýšleních.

K zamyšlení a diskusi čtenářů:

Každé lidské chování má svůj morální rozměr. Byl jsi ochoten při pochybnostech o správnosti svého jednání hledat hlubší vysvětlení?

Článek uveřejněn v Jindřichohradeckém Deníku 12. 9. 2012

Jiří Špiřík

JiříOdpověď09:1721.2.2013 9:17:27
JiříPotřebná09:0821.2.2013 9:08:39

Počet příspěvků: 2, poslední 21.2.2013 9:17:27 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jiří Špiřík

Jiří Špiřík

Píši o křesťanské víře, etice, vztahu mezi vírou a vědou. Občas přidám i něco duchovního.

Jsem knězem Katolické církve

REPUTACE AUTORA:
12,56

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.